Důležitá data z historie zlata

4000 PŘ. N. L.

Počátky používání zlata v oblasti střední a východní Evropy.

3000 PŘ. N. L.

Počátky používání zlata ve starověkém Egyptě a v sumerské říši.

2500 PŘ. N. L.

Součástí pohřební výbavy faraona Džo sera z 1. dynastie byly zlaté šperky, které počítáme k nejstarším egyptským nálezům.

1500 PŘ. N. L.

Ze starověkého Egypta pocházejí první zmínky o zlatě jako prostředku mezinárodního obchodu. Objevují se také první mince tzv. šekely.

1350 PŘ. N. L.

Staří Babyloňané začali používat metody na zjištování ryzosti zlata, zejména tzv. prubířský kámen.

1091 PŘ. N. L.

Ve starověké Číně se zlato stalo oficiálně uznávanou formou peněz.

POLOVINA 6. STOL. PŘ. N. L.

Lýdský král Kroisos v Malé Asii začal razit první zlaté mince.

58 PŘ. N. L.

Exploatace galských zlatých dolů umožnila Juliu Caesarovi, aby splatil v Římě své dluhy.

1. STOL. PŘ. N. L.

Římané začali razit novou zlatou minci zvanou aureus (zlatý).

780 N. L.

V důsledku mincovní reformy Karla Velikého se ve středoevropském prostoru objevila nová zlatá mince - libra.

1100

Benátky se staly hlavním trhem se zlatem.

1284

V Benátkách se začala razit slavná zlatá mince dukát, která se po dobu dalších 500 let stala nejpoužívanějším platidlem v Evropě.

1344

Anglický král Eduard III. nechal razit zlatou minci florin, kterou brzy nato vystřídal noble.

1492

Mořeplavec. Kryštof Kolumbus objevil americký kontinent a španělský král Ferdinand Aragonský vydal jasný příkaz „...sežeňte zlato!"

1717

Proslulý vědec Isaac Newton stanovil jako správce londýnské mincovny cenu zlata, která se pak udržela více jak 200 let.

1787

Zrod první americké mince, jejíž autorem byl Ephraim Brasher.

1792

Tzv. Coinage Act nastolil v USA bimetalický (společný oběh zlatých a stříbrných mincí) peněžní standard a definoval americký dolar jako ekvivalent 24,75 gránů zlata (1,6 gramu) a 371,25 gránů stříbra (24,13 gramů).

1803

První zlatá horečka v USA vypukla ve státě Severní Karolína. Tamější doly se staly hlavním zdrojem zlata pro hlavní americkou mincovnu ve Philadelphii.

1848

Počátek zlaté horečky v Kalifornii.

1851

Zlatokop Edward Hammond Hargraves objevil zlato v australském New South Walesu.

1859

Byla objevena tzv. comstocká stříbrná žíla v Nevadě. Díky ložiskům zlata a stříbra získala Nevada o pět let později status státu.

1886

George Harrison objevil poblíž Johannesburgu v Jižní Africe velká ložiska zlata.

1887

Skotští fyzici Robet a William Forrestovi a chemik John MacArthur vynalezli kyanidizační metodu, která umožnila extrahovat zlato z horniny pomocí kyanidu.

1896

V aljašské řece Klondike objevili dva prospektoři zlato a tak odstartovali "zlatou horečku století".

1900

V USA byl uzákoněn zlatý standard, v jehož důsledku se americký dolar stal směnitelný za zlato.

1903

Společnost The Engelhard Corporation představila organické medium, které umožnovalo potiskovat povrch zlatem. Poprvé bylo použito pro dekorační účely a poté se uplatnilo i v dalších oblastech.

1922

Howard Carter objevil v Egyptě téměř neporušenou hrobku faraona Tutanchamona z poloviny století př. n. l.. Faraonova pohřební výbava dodnes představuje jedinečnou kolekci šperků a zlatých předmětů.

1927

Francouzští lékaři objevili pozitivní účinky zlata při léčbě revmatické artritidy.

1933

Americký prezident F. D. Roosevelt zakázal export zlata a konvertibilitu dolaru ve zlato.

1934

Americký prezident F. D. Roosevelt stanovil cenu zlata na 35 dolarů za trojskou unci.

1944

Brettonwoodské dohody znamenaly nastolení mezinárodního zlatého standardu a založení Mezinárodního měnového fondu a Světové banky.

1947

Společnost AT&T představila první tranzistor, přičemž k výrobě kontaktů použila zlato.

1960

Byl vyvinut laser, který ke zvýšení svých účinků využíval zrcadlo se zlatým povrchem.

1961

Stát Nevada se stal největším dodavatelem zlata na území USA.

1969

Speciální brýle amerických astronautů Apolla 11 byly částečně pokryty zlatem.

1973

V USA skončil režim zlatého standardu. Cena zlata byla od té chvíle ponechána na libovůli trhu. V červnu 1973 se cena zlata vyšplhala až na hranici 120 dolarů za trojskou unci.

1974

Vláda USA zrušila veškerá restriktivní opatření týkající se individuálního vlastnictví zlata.

1976

Založení Gold Institute ve Washingtonu D.C. jako instituce specializující se na získávání všech dostupných informací ohledně zlata.

1980

Cena zlata se 21. ledna dotkla hranice 850 dolarů za trojskou unci, čímž dosáhla svého historického maxima.

1986

Na trhu se objevily kompaktní disky pokryté zlatem.

1987

V automobilovém průmyslu bylo použito zlato při vývoji a výrobě bezpečnostních airbagů, protože se v praxi prokázalo, že se jedná o nejspolehlivější materiál.

1996

a Mars byla vyslána družice The Mars Global Surveyer se speciálním pozlaceným teleskopem.

1999

V Evropě byla ustanovena nová měna euro. Přesto nově zřízená Evropská centrální banka udržuje 15 % svých rezerv stále ve zlatě.

2000

Američtí astronomové na Havajských ostrovech použili při pozorování povrchu planet Neptun a Uran speciální dvojité teleskopy se zlatými komponenty.

2001

Po útoku teroristů na New York a následnému prudkému pádu akcií na světových trzích začali investoři znovu pohlížet na zlato jako jediný bezpečný přístav svých investic.

2006 - 2014

Zlato se znovu stalo předmětem investičního a tezauračního zájmu. V roce 2006 překračuje cenovou hranici 600 amerických dolarů za trojskou unci, v roce 2008 dokonce 1000 amerických dolarů, 5. září 2012 dosahuje dosavadního denního maxima 1920,80 amerických dolarů. V roce 2014 se jeho cena pohybuje na ustálenější úrovni okolo 1300 amerických dolarů za trojskou unci.

2013 - 2020

Zlato stěhovavé. Nejen v souvislosti s terorismem, ale i kvůli stále ještě neskončené světové hospodářské krizi klesla důvěra mezi centrálními bankami a také mezi státy nepřímou úměrou. Jak narůstá poznání, že nejlepší jistotou je mít vlastní zlato doma anebo pod lepší kontrolou, byl bez bližších detailů oznámen plán (2013) na přesun zlatých rezerv německé Bundesbank z dosavadního studenoválečného „bezpečného přístavu " ve sklepeních newyorské Federal Reserve Bank zpět do Německa. Zatím jde o transfer 300 tun kovu. Do konce roku 2020 má být převezeno z USA všechno tam uložené německé měnové zlato. 347 tun zlata chtějí Němci zpět ze své dosavadní úložky ve Francii. Neboť jen doma uložené a ryzostně prověřené zlato se počítá. Německo má údajně 3400 tun zlata, většinou uloženého v zahraničí. Na jaře 2014 měla zase ukrajinská centrální banka nechat neveřejně letecky přestěhovat všechno své měnové zlato do zmíněné newyorské banky v obavě před válkou z Východu. V první polovině června 2014 ozbrojenci povstalecké armády Islámský stát v Levantě a v Iráku (ISIL) „vybrali" všechny zlaté zásoby irácké centrální banky uložené v regionální úřadovně v Mosulu a použili je neznámým způsobem. Ke konci června již vyhlašují nový stát - chalífát. Zlatá kořist prokazuje stálé funkce zlata zejména ve válečném a převratovém prostředí latentně labilních zemí „vykolíkovaných" uměle velmocemi v průběhu 20. století. Další vlny k fyzickému stěhování zlata v měnových rezervách mohou následovat po možné ztrátě důvěry v hlavní měny a mezinárodní a národní měnové instituce.